Kdyby zvířata dovedla mluvit, pes by byl výřečný chlapík, zatímco kočka by byla graciézní dáma se vzácným darem nikdy toho neříkat příliš mnoho. (Mark Twain)

Kdyby bylo možné zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila. Mark Twain

Uvážíme-li kvalitu kočičí čistoty, přítulnosti, trpělivosti, důstojnosti a odvahy, které jsou kočkám vlastní - ptám se vás, kolik z nás by dokázalo být kočkou?“ Fernand Mery

Malá víla promluvila.- aneb - Nikdo neví všechno


Na dovolené v Řecku – jen s malou šestiletou vnučkou Terezkou jsem prožila neuvěřitelně krásné chvíle, během dne, nebo teplé večery – kdy jsme poslouchaly moře a já ji povídala třeba pohádku o Rybáři a Zlaté rybce
Bylo to tam s ní nádherné a denně jsme chodily dvakrát či třikrát na nanuk nebo zmrzlinku a vždy , když si na něm pochutnávala, tak říkala : " Tady je tak krásně, viď babičko..! " Mám podezření , že jsme nemusely kvůli těmto zasněným a sladkým slovíčkům právě až do Řecka..?
Vzpomínám na krásně prožité a teplé chvíle s Terezkou.. a musím taky napsat o jejich věčných otázkách o čemkoli a na cokoli a o jejím - naprosto čistém, hlubokém a nádherně modrém pohledu..Hřejí mě ještě pořád / víc než sluneční paprsky , kterým jsem se bránila / její teplé pacinky a opálené ručičky kolem krku a její tulení v našich postýlkách, kdy jsem ve své posteli ležela úplně na krajíčku a Terezčina byla prázdná..Fakt bylo mi tam s ní tak krásně..Jsem ráda , že jsem tam byla . JEN JÁ A ONA.
Otázky , co mi Terezka během dne i večerů kladla bylo nespočet a já jen přemýšlela kde čerpala ty nezvyklé a neotřelé dotazy, ale to mi zůstává i nadále utajeno..A tak , než se mi v hlavě pracně utvořila odpověď na danou otázku, už se ptala zase na něco jiného a střílela to na mě – jak z kulometu
„Proč se říká ulici „ slepá“ ? Copak má ulice oči…?“
„ Co pijí netopýři… ?“
„ Na co mají babičky prsa..?“
A tak to bylo denně, denně množství otázek, ale už míň odpovědí..ale hodně úsměvů , ale i nespokojený výraz občas přeletěl přes Terezčinu něžnou tvářičku, když babička někdy nestihla nebo odpověď neznala!

Večery v posteli- Terezka přitulená a naše oči se téměř dotýkaly vzájemně řasami - Terezčin zvídavý a rentgenový pohled a já se jen chvěla – čím mě ta holka zase dostane..To děvčátko ovšem také umí skládat komplimenty asi v téhle formě:
„Babíííí- ty máš teď oči úplně jako krokodýl…!“
Nutno podotknout,že krokodýli, kromě ptáčků, ryb a dinosaurů jsou její velmi oblíbená zvířátka, takže toto sdělení považuji opravdu za poklonu..Jen si nejsem jistá v tom případě,kdy mi zase při bližším jejím pozorování řekla: „ Babičko- ty teď ale vypadáš úplně jako JůůůůBaba..!“
No nevím , jak vypadá JůůůBaba ale myslím ,že to bude něco mezi Ježibabou a babou Jagou..uklidnilo mě jen trochu, když tahle dívenka ještě dodala..“ No ale nemáš tu bradavici na nose…!“
Tak tohle všechno mi říkala ta má miloučká Rézinka, která se po mně povalovala a rozkošnicky mačkala mé nebohé tělo se slovy.: “ Jééé babíí..ty jsi tááák měkoučká…ty jsi ta nejměkčí babička co mám…! !“
Tohle povídání jsou mé vzpomínky na tu malou mořskou vílu, která večery, rána a vůbec všechny dny prozvonila svým smíchem a pohledem svých neskonale krásných modrých očí soutěžila s oblohou nad mořskou hladinou Jónského moře.
Víla , která nenechala mou mysl ani na okamžik odpočinout, která dovedla rozhýbat mé zlenivělé tělo a krev okysličit svým nespoutaným dětským smíchem..
Děkuji …Terezko

Květen - červen 2010
Víla

Víla

Malá mořská víla
zvídavá

zvídavá

...a proč..a proč...
Pink

Pink

růžová je nejlepší
zlatíčko

zlatíčko

Rézinka
konečně

konečně

sladké sny - Terezko
Bůh stvořil domácí kočku, aby lidstvo mohlo mít radost z hlazení tygra.
Fernard Méry, francouzský spisovatel
Víte, na čem dobře drží kočičí chlupy? Na všem.
Bůh stvořil veterinu, aby udržovala kočku zdravou a člověka na mizině.
Zápatí stránek
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one